Byla jednou jedna žena, která si šla najmout pasáka. Tu potkala medvěda.
,,Kampak jdeš?`` zeptal se medvěd.
,,Jdu si najmout pasáka,`` odpověděla žena.
,,Nechtěla bys mě?``
,,Ale ano, jen jestli umíš halekat.``
,,Brum, brum.``
,,Ne, tebe nechci,`` řekla žena a šla dál.
Když ušla kus cesty, potkala vlka.
,,Kampak jdeš?`` zeptal se vlk.
,,Jdu si najmout pasáka,`` odpověděla žena.
,,Nechtěla bys mě?``
,,Ale ano, jen jestli umíš halekat.``
,,Hau, hau.``
,,Ne, tebe nechci,`` řekla žena.
Když ušla další kus cesty, potkala lišáka.
,,Kampak jdeš?`` zeptal se lišák.
,,Jdu si najmout pasáka,`` odpověděla žena.
,,Nechtěla bys mě?``
,,Ale ano. Umíš halekat?``
,,Dildalholom!`` řekl lišák tak krásně a zpěvně.
,,Ano, tebe chci za pasáka,`` řekla žena a poslala lišáka pást dobytek.
Když lišák pásl první den, sežral všechny kozy. Druhý den skoncoval s ovcemi a třetí den snědl všechny krávy.
Když přišel večer domů, zeptala se ho žena, co udělal s jejím dobytkem.
,,Hlava v potoce, tělo v lese,`` odpověděl lišák.
Žena právě tloukla máslo. Myslela si, že se po dobytku přeci jen musí podívat. Když byla pryč, zvrhl lišák díži a vylízal všechnu smetanu. Když se žena vrátila a uviděla to, rozzlobila se. Vzala kousek zbylého másla, hodila ho na lišáka a zasáhla konec jeho ocasu. Od té doby mají lišky špičku ocasu bílou.