Peter Christen Asbjørnsen

Narodil se v roce 1812 v Christianii a zemřel 1885 v Kristianii (dnešní Oslo). Byl norským spisovatelem, sbíral památky norské kultury, zabýval se lesnictvím a přírodními vědami. Asbjørnsen se ale především stal králem norských pohádek. Úzce spolupracoval s Jørgenem Moe, se kterým se znal už z mládí.

Když se zajímal o vše jiné než o předměty ve škole, byl poslán z měšťanské školy na soukromé gymnázium v Norderhovu. Zde potkal Jørgena Moe a stali se přáteli na celý život.

Po maturitě byl domácím učitelem v Romerike a začal psát ságy a pohádky. Na konci roku 1837 zveřejnil některé z nich v Nor, En Billebok for den norske Ungdom. Jejich jazyk je ale zcela nenorský a nejistý. V témže roce začala spolupráce s Jørgenem Moe.

Asbjørnsen byl romantik v tom smyslu, že se zabýval lidovými památkami a považoval je za otisk duše národa. Ale rozhodně nebyl romantickým snílkem. Zabýval se zoologií a botanikou a znalosti z těchto oborů daly věcný tón popisu přírody. Vyprávění k pohádkám o huldrách zase nese živoucí vykreslení života lidu. Narozdíl od svého učitele Steena Steensena Blichera vykresluje spíše typy než karikatury. Vypravuje čerstvě, bezprostředně, vtipně, někdy trochu neupraveně, ale vždy živě.

Asbjørnsen publikoval ságy a pohádky až do své smrti. Ale větší část jeho díla leží v jiných oblastech. Byl jedním z prvních, kdo se vědecky zabývali mořem, studoval lesnictví v Německu, patřil mezi první odborníky na lesnictví v Norsku a jeden čas také správcem rašelinového hospodářství. Zasadil se o rozvoj lesnictví v Norsku. Byl všestranně literárně nadaný. Zapisoval lidovou kulturu, psal populárně naučné články, popsal cestu do Egypta a sestavil jednu kuchařku. Kuchařka vyvolala takzvanou válku o kaši s Eilertem Sundtem, zda norské hospodyně dokázaly optimálně využívat zrní. Už v roce 1861 napsal Asbjørnsen článek v Budstikken o Darwinově evoluční teorii.

Svá nová vydání pohádek a ság se snažil vždy přiblížit současné norštině a jeho velkým přáním bylo, aby pohádky procházely stejným vývojem jako používaný jazyk. O jeho pozdější práci hodně vypovídají také jeho popisy přírody a lidového umění.

Když mu studenti přišli blahopřát k pětadvacátému výročí prvního vydání pohádek o huldrách, poděkoval mu Bjørnstjerne Bjørnsen (pozdější nositel Nobelovy ceny za literaturu) těmito slovy: ,,Bůh ví, že by ze mě nic nebylo, kdybys nebyl ty.``

Zdroj: Wikipedia

Pohádky O projektu Asbjørnsen Jørgen Moe

	Peter Christen Asbjørnsen Narodil se v roce 1812 v Christianii a zemřel 1885 v Kristianii (dnešní Oslo). Byl norským spisovatelem, sbíral památky norské kultury, zabýval se lesnictvím a přírodními vědami. Asbjørnsen se ale především stal králem norských pohádek. Úzce spolupracoval s Jørgenem Moe, se kterým se znal už z mládí. Když se zajímal o vše jiné než o předměty ve škole, byl poslán z měšťanské školy na soukromé gymnázium v Norderhovu. Zde potkal Jørgena Moe a stali se přáteli na celý život. Po maturitě byl domácím učitelem v Romerike a začal psát ságy a pohádky. Na konci roku 1837 zveřejnil některé z nich v Nor, En Billebok for den norske Ungdom. Jejich jazyk je ale zcela nenorský a nejistý. V témže roce začala spolupráce s Jørgenem Moe. Asbjørnsen byl romantik v tom smyslu, že se zabýval lidovými památkami a považoval je za otisk duše národa. Ale rozhodně nebyl romantickým snílkem. Zabýval se zoologií a botanikou a znalosti z těchto oborů daly věcný tón popisu přírody. Vyprávění k pohádkám o huldrách zase nese živoucí vykreslení života lidu. Narozdíl od svého učitele Steena Steensena Blichera vykresluje spíše typy než karikatury. Vypravuje čerstvě, bezprostředně, vtipně, někdy trochu neupraveně, ale vždy živě. Asbjørnsen publikoval ságy a pohádky až do své smrti. Ale větší část jeho díla leží v jiných oblastech. Byl jedním z prvních, kdo se vědecky zabývali mořem, studoval lesnictví v Německu, patřil mezi první odborníky na lesnictví v Norsku a jeden čas také správcem rašelinového hospodářství. Zasadil se o rozvoj lesnictví v Norsku. Byl všestranně literárně nadaný. Zapisoval lidovou kulturu, psal populárně naučné články, popsal cestu do Egypta a sestavil jednu kuchařku. Kuchařka vyvolala takzvanou válku o kaši s Eilertem Sundtem, zda norské hospodyně dokázaly optimálně využívat zrní. Už v roce 1861 napsal Asbjørnsen článek v Budstikken o Darwinově evoluční teorii. Svá nová vydání pohádek a ság se snažil vždy přiblížit současné norštině a jeho velkým přáním bylo, aby pohádky procházely stejným vývojem jako používaný jazyk. O jeho pozdější práci hodně vypovídají také jeho popisy přírody a lidového umění. Když mu studenti přišli blahopřát k pětadvacátému výročí prvního vydání pohádek o huldrách, poděkoval mu Bjørnstjerne Bjørnsen (pozdější nositel Nobelovy ceny za literaturu) těmito slovy: ,,Bůh ví, že by ze mě nic nebylo, kdybys nebyl ty.`` Zdroj: Wikipedia